Rakouské Vánoce
Víte, co znamená tradiční výrok „Es weihnachtet“ v němčině? Hádáte-li, že v překladu jde o něco jako „Zvánočnívá se“, hádáte správně. Před Vánocemi se totiž celé Rakousko roztřpytí drobnými světýlky a vzduchem se šíří lákavé vůně tradičních lahodných jídel, pečených kaštanů, klobás, vína a punče. Je to vlastně příprava na nejkrásnější svátky v roce, které Rakušané slaví prostřednictvím mnoha zajímavých zvyků. Přibližme si nyní nádhernou vánoční atmosféru v Rakousku tak, jako byste byli jejími přímými účastníky.
Jak přežívají advent v Rakousku
Mnozí Rakušané si velmi pečlivě zhotovují své adventní svícny a věnce, které obratně pletou z jedlových větviček a ozdobují symbolickými fialovými stuhami. Hotové adventní věnce, z nichž mnohé jsou doslova uměleckými díly, pak s oblibou umisťují na nejviditelnějších místech, například na světoznámé vídeňské kavárně Central Café. 4. prosince, což je svátek svaté Barbory, si lidé v Rakousku zvyknou odříznout třešňové větvičky a dát je na okno do vázy s vodou. Tradice říká, že komu větvička vykvete na Štědrý den, ten přežije celý příští rok ve štěstí a hojnosti.
Kromě toho obyvatelé Rakouska netrpělivě očekávají i příchod sv. Mikuláše. Jako hrdí patrioti jsou totiž přesvědčeni, že o dnes již rozšířenou podobu tohoto mimořádně uznávaného světce se v 19. století postaral oblíbený rakouský malíř Moritz von Schwind. Byl prý totiž první, kdo namaloval štědrého sv. Mikuláše s dlouhou bílou bradou, vousy a v plášti s kapucí lemovanou bílou kožešinou. Podobně jako u nás, i v Rakousku sv. Mikuláš rozdává dětem v den svého svátku rozličné sladkosti a ovoce.
Vánoce ve znamení voňavých perníků a štol
Již koncem listopadu se v rakouských kuchyních dělají velké přípravy na předvánoční pečení. Rozličné koláčky, vánočky, dorty či likéry se totiž neodmyslitelně spojují i se svátkem sv. Mikuláše a oslavou adventu. Mnohé z receptů, které doma běžně používáme i my, vznikly právě v Rakousku nebo v Německu a odtud se rozšířily i do jiných zemí.
Například v německému Norimberku se často připisuje prvenství v pečení perníků a medovníků v Drážďanech zase byla poprvé upečena první vánoční štola. S Vídní se zase pojí vznik legendárního Sacherova dortu s meruňkovou marmeládou a čokoládovou polevou či původ voňavých vanilkových rohlíků. Za sladkými pamlsky nezaostává ani město Linz (Linec), odkud pocházejí populární linecké koláčky.
D'arbo pasírovaný džem Meruňka 450 g
Štedrovečerní stůl se přímo prohýbá pod hojností jídel
Na tradiční rakouské štědrovečerní tabuli určitě nesmí chybět smažený kapr a drůbež na všechny způsoby, ale zejména oblíbené vepřové řízky. Podává se polévka s jaterními knedlíčky a smažený vepřový řízek s bramborovým salátem, ryby, ale také zajíc a sladká kukuřičná kaše s rozinkami a jablky, politá sladkým třešňovým likérem. Po dobrém jídle přichází na řadu zákusek v podobě jemné domácí bábovky s kávou.
Píseň „Tichá noc“ vznikla v Rakousku
Snad nejznámější vánoční píseň „Tichá noc, svatá noc“ se dnes zpívá ve více než 200 jazycích světa. Možná jste už o tom slyšeli, ale příběh jejího vzniku rozhodně nepatří k těm obyčejným. Na Štědrý den v roce 1818 Joseph Mohr, kněz z rakouského kostelíka v Oberndorfu zjistil, že kožené varhanní měchy, které měly sloužit při hraní varhan, jsou plné děr, a tak nebude možné varhany použít.
V takovém zoufalém rozpoložení se rozhodl požádat o pomoc učitele Franze Grubera, aby k jeho vánoční básni zkomponoval vhodnou melodii, která by si mohla hrát i na kytaře. Legenda říká, že Gruberovi netrvalo ani hodinu, než k působivému textu vytvořil známou melodii, dodnes považovanou za nejznámější vánoční píseň.
Kdo nosí dárky pod stromeček v Rakousku
Vánoce jsou v Rakousku svátkem, který s velkou radostí slaví nejen děti, ale i dospělí. Proto již několik týdnů předem připravují překrásné ručně vyráběné ozdoby na stromeček ze slámy, ořechů, sušeného ovoce či perníků. Pod stromeček se ukládají podomácku vyrobené figurky z betléma, které se v rodinách dědí z generace na generaci a často jich pod vánočním stromečkem můžeme vidět až několik. Za jedny z nejkrásnějších jsou právem považovány betlémy z Tyrolska, z nichž jsou mnohé známé i za hranicemi Rakouska.
V Rakousku nosí dárky pod stromeček Christkind, tedy Ježíšek. Jeho příchod na Štědrý den ohlašuje svým zvoněním podvečerní zvon. Jakmile dozní jeho hlas, vyberou se děti i dospělí k vánočnímu stromku a rozbalují dárky, které jim Ježíšek přinesl. Zajímavostí je také to, že dárky otevírá vždy hlava rodiny, tedy otec, který usměrňuje i to, kdo dostane jaký dárek. Během Vánoc si také často hrají představení a vyprávějí příběhy o příchodu Jezulátka na svět.
