Velikonoce plné tradic na Slovensku a v Rakousku
Pro křesťany znamenají Velikonoce největší svátky v roce, protože si v tomto období připomínají umučení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ostatní slaví Velikonoce jako symbol probouzejícího se jara a nového života. V obou případech se však velikonoční svátky na Slovensku i v Rakousku pojí se spoustou krásných zvyklostí. Několik z nich se dochovaly až dodnes.
Zelený čtvrtek
Název vznikl přesmyčkou německého názvu Greindonnerstag (plačlivý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek), protože kdysi se v tento den konalo usmíření kajícníků. Podle jiných zdrojů tento den dostal své pojmenování podle zeleně v Getsemanské zahradě, kde se Ježíš modlil před svým zatčením. Zeleným čtvrtkem začíná Velikonoční tridium a křesťanský svět si během něj připomíná poslední večeři Ježíše a jeho dvanácti apoštolů.
Od tohoto dne až do Velikonoční neděle se odmlčí zvony kostelů a místo nich se používá řehtačka. V minulosti na Zelený čtvrtek někteří sedláci chrastili svazkem klíčů a obešli dvůr, což měl být tehdejší prostředek na škůdce v domácnosti, jiní hospodáři na Zelený čtvrtek pustili poprvé v roce dobytek a koňům vpletali do hřív červené stužky proti uřeknutí.
V dolním Rakousku na Zelený čtvrtek dodnes chodí děti v průvodech po vesnicích a městečkách a kroucením řehtačky ohlašují obyvatelům čas modlení. V rakouském Groβarlu od Zeleného čtvrtku do Velkého pátku zpívají zpěváci na různých místech o Olivově hoře a Kristově utrpení. V rámci tradice se zpěvem „Pamatujte na vašeho Pána a vězte, že odbila osmá hodina“ oznamuje každá celá hodina.
Velký pátek
Na Velký pátek se lidé zvykli koupat ještě před východem slunce v potoce. Jelikož tehdy ještě neměli k dispozici tělovou a pleťovou kosmetiku, věřili, že jim to pomůže, aby neměli vředy, lišeje a aby byly po celý rok zdraví. Dívky se myly ve studené vodě, aby byly čerstvé jako vlaštovky a aby neměly pihy na tváři. Říkalo se, že v tento den vládne magická síla země, proto se nesmělo sít, ani orat, ani nijak hýbat se zemí. Křesťané si v tento den přísným půstem a obřady připomínají umučení a ukřižování Krista.
Stane-li se, že na Velký pátek je teplejší počasí, obyvatelé Waldviertelu, oblasti, která se nazývá také makové království, během tohoto dne zasadí mák. Dělají to proto, že věří, že takto si zajistí bohatou úrodu makovic. V Rakousku je velmi oblíbená i postní velikonoční polévka Stosuppe, která se připravuje z kyselého mléka, smetany, vody, mouky a dochucuje se solí a kmínem.
Bílá sobota
Den před Velikonoční nedělí je již tradičně věnován úklidu a čištění domácnosti, jakož i přípravě jídel na posvěcení. Obřadní jídla tvoří zejména šunka z vepřovice, speciální kynutý sladký koláč na východě Slovenska zvaný pascha nebo pasta a někde dokonce jehně nebo beránek. Mast ze šunky v minulosti odkládali lidé k léčení ran a mnozí věřili, že je ochrání i před hadím štípnutím. Na Bílou sobotu bylo také zvykem, že se „pálili Jidáše“. Šlo o spalování ohně starého roku a zakládání nového.
Ve východním Štýrsku jsou na Bílou sobotu děti vzhůru již od brzkého rána. Je to proto, aby mohli jít do kostela po posvěcený oheň a poté ho poroznášet do domů. Zvyk pochází z dob, kdy ještě neexistovaly zápalky, ani zapalovače a lidé měli speciální nádoby, kde oheň hořel po celou noc, aby nevyhasl. Jen jednou ročně na Velký pátek nechali oheň úmyslně vyhasnout, aby ho na Bílou sobotu mohli zapálit „posvěceným ohněm“ z fary.
Velikonoční neděle a pondělí
Ráno po mši se dávají posvětit jídla, která se pak doma jedí společně s celou rodinou. Pevné místo zde mají vajíčka jako symbol pokračování života. Na Velikonoční pondělí už tradičně muži a chlapci obcházejí známé dívky a ženy, aby je polili vodou, případně vyšmigrustovali pomlázkou z proutí, za což v minulosti dostávali pestré kraslice.
Již od 17. století děti v Rakousku hledají na Velikonoční pondělí barevná vajíčka a sladkosti, které jim přinesl a do trávy schoval velikonoční zajíček. Velmi oblíbené jsou hry s vajíčky, kde pod názvem „Eierpecken“ děti soutěží o vajíčko protihráče tak, že je o sebe navzájem ťukají. Vajíčko vyhraje ten, jehož skořepina zůstane nepoškozená.
